Na Fíkoj | Jawa 50 - Mustang 23

Jawa 50 Mustang 23 lidově zvaný fichtl

Myšlenka pořídit si závodní stroj přišla ve druhé polovině roku 2009. Předcházel tomu závod na mopedech Tour de Bášť. Do té doby byl pro mě Pionýr tabu, měl jsem sice jednoho dříve, ale moje srdce tíhlo k "splašenejm trubkám". Postupem času jsem se dostal zase k pionýru. Nejvíce se mi na úpravy zamlouvala Jawa 23 Mustang, kterou jsem si pořídil na burze ve Zloníně ( únor 2010), teda :D tam jsem dostal kontakt a šel jsem si pro ni pěšky ve vločkách a větru pár kilometrů po rušné silnici do Líbeznic. Pán ho vyvezl z garáže, nacpali jsme ho do jeho Formana a odvezl mě domů. Unavenej a prochladlej od brzkých ranních hodin z burzy jsem posbíral sílu a namísto spánku jsem šel na něm makat. Vylil jsem starý benzin, namontoval přední blatník a nakopnul ho. Chytil, tak jsem párkrát objel vesnici a byl jsem nad míru spokojenej, že už ho mám doma.

Zima byla v plném proudu a jakmile se objevila obleva ( rok 2010) , hned jsem ji využil a vytáhl jsem stroj a šel jezdit, jenže se začaly objevovat první závady - vyskakoval třetí rychlostní stupeň, a tak půlení motoru mě neminulo.

EVO I

Aneb zkušenosti a poznatky si nekoupíš

První opravdu závodní díl, který se objevil ma ném stroji byla odlehčená klika 85 mm. Jak se později ukázalo, seriový motor, odlehčená klika, origo převodovka a 85kg živé váhy si nerozuměly, tak jak jsem očekával. Následovala výměna přední vidlice, neboť vložky se odporoučely do věčných lovišť a sportovnější řidítka( bez hrazdy). Dny se stávaly teplejšími a delšími a já se dozvěděl, že se jezdí série závodů zvaná Venkovský šampionát. Úkol zněl jasně, vytvořit stroj, na němž bych mohl absolvovat konkrétní závod. S kamarádem jsme si na začátku léta řekli, že bychom zkusili jet Jinolice, koncem sezony, že už to určitě " pojede" jak má. Nicméně jsem měl velké oči, tak jsem začal s utrácením a nakupováním závodního příslušenství ( rychlý 3Q, karburace Dell Orto, Hikone výfuk a v neposlední řadě závodní válec od TK). Na soutruhu jsme s dědou snížili hlavu a udělal jsem plechové vějíře. Od kamaráda jsem měl zapůjčenou "sportovní" řadičku a stupačky na zadní kyvku.

V té době jsem se řídil heslem "barva nejede". Mě ale nejel ani motor, tak jak má - nulové zkušenosti s odladěním, myslel jsem si, nasadim a bude ze mě velkej střelec. Závod se pomalu a jistě blížil, ale za každodenního "ladění" se mi nepodařilo "připravit konkurence schopnej stroj." Když už to vypadalo, že je vše správně namontované, tak jsem to jel projet na testovací rovinku. Motor sice dosahoval vysokých otáček ( ne ale na všechny rychlostní stupně ), díky nim začalo z "motorky" odpadávat, co mohlo, uvolnila se symbolicky přišroubovaná řadička, a pak i tlumič výfuku se oddělil od kolena. Následně motor zhasl a já musel domu 3km strkat. To byl už podvečer závodu, dělal jsem na tom do noci, ale nakonec jsem to vzdal. Chvílemi jsem myslel, že nikam druhý den nepojedu, jenže jsem si vzpomněl na ještě jednoho, čistě sériového, pionýra 21, který stál za garáží, jehož jsem koupil před létem na blbnutí. Nafoukl jsem kola a šel spát. Pustil jsem internet a tam čtu, že se Jinolice nejedou, namísto nich je vypsán závod ve Veliši.

1. ZÁVOD ( JAWA 50 - VELIŠ 4.9. 2010 )

Ráno jsem vyrazil směr Veliš. Pln očekávání jsem tam přijel mezi prvními. Závodu jsem se účastnil v kategorii ORIGINÁL. Podotýkám, že na stroji, který dlouho stál. Na zahřávacím kole mi zničeho nic přestala vystavovat spojka. Zkoušel jsem to opravit, ale na seřizovací šroubek nereagovala ( ani na delší ), nic víc jsem pro tu chvíli udělat nemohl. Tak jsem odstartoval do prvního závodu, jelo mi to pěkně , škoda jen té spojky, kde jiní řadily, já vyrovnával otáčky, aby převodovka nešla "natvrdo", takže jsem postupně ztrácel, nicméně jsem svedl několik pěkných soubojů, i přesto jsem dojel na chvostu startovního pole.

2. ZÁVOD, stejné místo, čas, jen se jelo na spotřebu, kdo nakrouží více kol

Kroužil jsem, ale do cíle jsem nedojel, došel mi benzín, a tak jsem se se závodem rozloučil, dostrkal jsem stroj do auta a vyrazil domů.

Tohoto červeného pionýra jsem ještě před zimou prodal, ačkoliv jel pěkně, zkrátka už nezbylo místo v garáži

Nastal sychravý PODZIM 2010, škola a čas na vymýšlení, co bude dál. EVOI se mi nezamlouvalo, jak funkčně, tak ani vzhledově. Začalo postupné rozdělávání.

Zima 2010/2011 se nese ve znamení stavby EVAII .

EVO II (rok 2011)

Z jeho předchůdce zůstaly pouze části motoru,nádrž a pár drobností. Jinak bylo potřeba vysoustružit nějaké díly . Níže přidávám fotky pro představu postupného skládání.

7.2.2011 sehnal jsem poslední díly na přední vidlici a konečně se to začíná podobat motorce :) .

Práce na podvozku zdaleka nekončí. V přípravě je také sedlo, zatím pouze na papíře. S motorem jsem pokročil, měnila se pouzdra předlohy, namontoval jsem novou podkovu, ložiska a motor se zdá být připraven na složení. V plánu mám použít bezkontaktní zapalování.

19.2.2011 Čepy na klikovém hřídeli byly zaslepeny a klika podstoupila centrování.

19.3.2011

Pro otáčky, kterých by měl motor dosahovat, jsou zapotřebí spolehlivá gufera. Nakoupil jsem fluorokaučuková ( Rubena), jaká je jejich opravdová kvalita, to se uvidí až na motoru.

A JE TO TADY! 1. Závod na tomto stroji

3.9.2011 Veterán dech - závod Hovorčovice

Jednalo se o první závod na závodním stroji. Válec po výbrusu, takže zvolený vyšší poměr mazání a před závodem najeto zhruba 60km.Domluven s klukama na ráno sešli jsme se u nás, naložili dva mustangy na válník, kluci jeli autem a já se vezl na Jawetce vstříc Hovorčovicím.

Veterán dech byl závod několika kategorií - děti cyklisté, cyklisté na historických kolech, mopedy a nakonec na trať vyrazily pionýry. Mě a několika navenek upraveným mopedům se dostalo výtek, že nemůžeme startovat s upravenými stroji, nakonec nás na start pustili a varovali na příští rok, že již to nebude možné, že na start budou připuštěny pouze"staré neupravené stroje", co si budeme ale povídat, mezi stroji, které proti mě starovaly byly i upravené motory, navenek však úpravy nebyly viditelné, nebo schované pod plechama.

Jeli jsme se obeznámit s tratí, ta se skládala z 75% hliněné a štěrkové cesty a z 5% tráva, zbylých 20% asfalt, trať v lese široká pouze 1,5-2m s kalužema ostré pravoúshlé zatáčky, nuže terén spíše odpovídal crossovému motocyklu než-li silničnímu nastavení. V kategorii mopedů (15 účastníků) je nutno vyzdvihnout jízdu Marka Nováka, který nakonec dojel v zadní části pole,ale dojel i po poruše lanka zadní brzdy, na konci lesa, kde se jelo na maximum, bylo nutno zpomalit a pravoúhle zatočit, Mára a i jiní jezdcí to projeli hezky rovně do křoví, naštěstí přežil jak on, tak i moped. ( koneckonců, diváci věděli již z loňska, na jakých místech na trati bude největší podívaná)

Profil trati byl rovný s mírným převýšením. Kolem poledne každý jezdec jel slalom s půllitrem vody v kelímku, který držel v zubech a následoval hod sudem, který jsem vyhrál a odvezl si 5L Gambrinusu. Chvílemi se mi zdálo, že pořadatelé byli zmatení a nezvládali nastalou situaci, nakonec však vše dobře dopadlo. Do závodu jsem byl zapsán jako závodník číslo 40, to jsem měl dostat i na sebe, start se blížil, jezdci téměř seřazeni na startu a já stále u stolečku, kde se dávala čísla, pán od stolku mi povídal, že na 40 mám počkat, že bude, nakonec jsem stejně vyfasoval 19 a ptám se ho, zda na mě počkají, až si ho nandám, řiká že jo, rozhlédl jsme se a vidím na startu startmaršála s praporkem, Ondra mi drží moto, nasednu, mávne a rozstrkáváním startuji předem zahřátý stroj, odstartoval jsem asi 6.-7., pak jsem se držel na 4. místě, obkroužili jsme jedno kolo a závod byl zastaven, pro nepočkání na další jezdce, toto ztroskotání pořadatelů jim jistě nepřidalo na úctě.

Když se tedy všichni již seřadili na start, závod byl odmávnut. Vyrazil jsem z vnějšího oblouku a držel jsem se na 2. místě, projel jsem lesem a přišlo na brzdění, kde šly přední tlumiče na doraz, za zatáčkou následovalo stoupání, to nebylo to pravé ořechové pro můj stroj s dlouhou jedničkou, kluci s origo převodovkama udělali jedna dva a byli od tamtud pryč, propadl jsem se na 4. místo, na rovince jsem se však znovu vrátil na 2. místo ( před Ondru Rechcígla - prozatím 4. místo). Závod jsem jel pouze na rychlosti jedna a dva, zařazení třetího převodového stupně nepřipadalo v úvahu na prašné cestě plné děr,jel jsem s lehkým převodem a motor se vytáčel nad 10 000 ot/min. Po dojetí každého kola v cíli bylo potřeba zastavit a nechat se orazítkovat.

U remízku, kde cesta byla velmi úzká, s vyjetými kolejemi od traktoru a s trávou pod kolama, mnoho jezdců padalo, mě se naštěstí pád vyhnul, Fichtly postupně odpadávaly díky poruchám. Lidé kolem cest fandili a utvářeli tak povzbuzující atmoféru.V druhém kole jsem bojoval stále s jedním jezdcem , na zatáčkách v lese mě předjížděl, na rovinkách jsem mu ukázal záda já. Vydal jsem se do třetího kola závodu na druhé pozici, vedoucí protivník jel přede mnou zhruba 50m, jenže u lesa, kde jsem bzdil, náhle vidím, že se mi valí dým z povrchu výfuku, koukám a šroubek na nastavení hladiny oleje se i přes dotažení s fíbrem pod ním dokázal uvolnit a olej tak vylétával ven, přímo na výfuk. Nechtěl jsem být Palachovým následníkem a tak jsem byl nucen přerušit závod. soupeř se z třetího místa posunul na druhé a závodník Rechcígl jel v tu dobu na bedně, za lesem však závodníkovi, s nímž jsem vedl boj o 2. místo, zdechl motor a Ondra Rechcíglů se dostal na druhé místo. Já odtlačil motocykl do cíle, závodníci dokroužili do pěti kol a Ondra Rechcígl získal svůj první úspěch - 2. místo z 30 závodníků.

Sezona 2012 klepe na dveře

Čekám na opravenou výstupní hřídelku převodovky, a pak se dám do skládání motoru.

Do letošní sezony je v přípravě přepákování zadní brzdy a řadící páky a posazení stupaček díky mé výšce na zadní kyvnou vidlici. Tato poloha mi umožňuje dokonalé zalehnutí na motocyklu.

Mám přislíbené doklady na J50, zatím na ně nepospíchám, ale pomalu se dává legislativa do kupy, neboť oficiální motorové vozidlo musí splňovat právní náležitosti, aby mohlo vyjet na silnice, respektive na závodní dráhu. V těchto dnech finišují práce v oblasti zadní kyvné vidlice a táhel. Pomalu začne skládání motoru, na letošní sezonu jsou připraveny dva válce, jeden vlastní kontrukce z loňska a to 4Přefuk/č.1/2011 a také zakoupený 3Přefuk/č.1/2010. Až se odlepím o těchto věcí, dám se do výroby výfuku. Sedlo se již nachází na svém konečném místě. V plánu mám také blatníky a nový modrý lak na sjednocení všech součástí motocyklu.

Převodovka je ke dni 5.4.2012 kompletní a motor leží na ponku připraven na složení. Převodovka se mi vrátila do rukou po třetině roku, za to je řádně opravená, pro jistotu mám jednu náhradní.

30.4.2012 - Namontované nově vyrobené sací kolínko, jako spojku jsem použil kvalitní silnostěnnou hadici s vláknem, sklon karburátoru je π/6 rad

V květnu 2012 proběhlo letošní první testování, výsledek byl potěšující, motor táhne v celém pásmu otáček na všechny kvalty. Bohužel nám nepřálo a začal vyskakovat 3. rychlostní stupěň, takže nezbývalo než motor rozdělat a kolečka šla na brusku. Navštívil jsem zdejší kovoobráběcí centrum, kde mi sdělili, že nemají mašinu, kterou by mi pomohli, a tak kolečka následovala osvědčenou poštovní cestu k Vláďovi M. Do 10.6. by měla být kolečka zpět, tak to zas smonujeme a uvidíme, jestli polámaný mravenec bude zase skákat.

Zadřený primární řetěz z roku 2011

15.6.2012 motor dostal nový píst a kruh, jdeme zajíždět a vyzkoušet všechny kvalty, jestli se je podařilo dát do pořádku tak, aby nevyskakovaly. Ovšem v těchto dnech ulice u nás v obci připomínají silně rozbahněný tankodrom, se zpevněným povrchem to nemá pranic společného, proto pojedu na testovací asfaltovou dráhu k obci Horňátky.

28. 6.2012 motor byl znovu rozložen, kvůli neustálemu vyskakování trojky, co jsme nezjistili v porovnání s novými řadícími automaty byla velmi oslabená pružina v řadícím automatu na motocyklu, a tak jsme dali nový řadící automat, nová gufera, tentokrát nový typ od Rubeny s prachovkou, pro jistotu nový výstup z převodovky, aby byla zajištěna nesesmekaná stěna v dírách při zařazení trojky. Po vyzkoušení jsme si oddychli, za tři plnej knedlik a kvalt tam sedí jak poklice na hrnci.. uvidíme jak dlouho :) .

30.6.2012 Tourist Trophy Kostelec

- 3. závod série Venkovského šampionátu 2012

Sraz v Kostelci byl do 9 hodin, po 9. už závodníci byli kompletní a dolaďovali své stroje, především převody a palivo. Účastnilo se 28 závodníků v různých kategoriích, z toho závodily dvě ženy. Hned z rána přišla přeháňka, a tak kdo měl deštník, hned ho stavěl nad motorku, my s Ondrou jsme mohli ledatak schovat fichtly pod strom a tiše závidět paraplata jiným. Zhruba v 10,30 byla promluva do závodnických duší a v 11 hodin startovala 1. kategorie - Originály, Ženy, Nad 105kg + nad 55 let, kroužili 4 kola. Po jejich dojetí se na start postavily rychlejší kategorie a to RS a Speciál dohromady, bylo odmávnuto. Startoval jsem zhruba z půlky startovního pole. Díky udržování vysoké rychlosti až těsně před zatáčku a pro tento styl jízdy nedostatečně brzdícím brzdám jsem několikrát vylétl za zatáčky, a tak ztratil několik drahocenných míst v závodním poli, naštěstí jsem se vrátil vždy na trať a pokračoval dál. Hold jsem na VŠ ''zelenáč'' musim si z toho do budoucna vzít ponaučení. Závod byl zkrácen jen na jedno kolo 8,5 km. V tomto závodě jsem se umístil na 8. místě.

Následovala pozávodní siesta s klobáskami, pivkem a hudbou a čekal nás pro ten den druhý závod tzv. Sranda match, ve kterém hrály hlavní roli čas, ostré oko a šťastná ruka. Závodu se zůčastnilo 26 závodníků, byla to všehochuť od originálů, po speciály, celé se to jelo na 4 kola, každý účastník musel během těch 4 kol zastavit u stanoviště se střelbou a pokud možno trefit červený kruh asi na vzdálenost 6m , tvořily se tam fronty, a tak záleželo na každém, jakou kdo zvolí taktiku, aby vše stihl v čase nejkratším. Po startu se jelo zhruba 60 km/h, jenže postupně jezdcům na čele tíhly ruce, a tak se postupně začalo zrychlovat až někam k 90 km/h. Takticky jsem střelbu nechal až na 3. kolo, kdy jsem dojel na stanoviště bez fronty a odboku v helmě na hlavě zamířil, vystřělil a trefil vytčený cíl. nastartoval jsem a dojel do cíle třetího kola, na začátku čtvrtého jsem si naslepo vytáhl bílý míček z osudí , v tu dobu nikdo nevěděl, jaká barva co znamená, byly tam míčky bílé, oranžové, černé a červený, a sypal jsem do cíle závodu, dojel jsem někde v první trojce. Po ukončení závodu byl sdělěn význam barvy míčku - můj bíly znamenal -5 minut času, a tak díky střelbě a času dojezdu a štěstí při tahání z osudí jsem skončil na třetím místě.

Představu o tom, jak to vypadalo přímo na závodní trati si uděláte z následujícího videa:

První letošní šampionátní závod poodhalil první nedostatky motocyklu. Brzda vzadu dostala nový brzdící buben a společně s tím jsme se rozloučili s přepákováním a navrátili se k bowdenu a zesílenému lanku a kříži pod motorem - prozatimní řešení.

21.7.2012 Tourist Trophy Veliš

- 4. závod série Venkovského šampionátu 2012

Do závodního depa jsme dorazili, jak už je pravidlem, mezi prvními, chvíli poté začali najíždět esa Vš, v čele s Petrem Adamcem, který letos ''doslova létá'' na pařízkovi J550.

V tomto závodu jsme byli sezváni na startovní lajnu, startovalo se za pomocí semaforu, jenže. Když se mělo odstartovat zjistilo se, že došla elektřina v bateriích počítačů, a tak natočit klikou traktor a dobíjet. Po téměř půl hodince čekání na sluníčku bylo odmávnuto. Startoval jsem z pravého boku startovního pole z druhé lajny. Jako na potvoru mi po odstartování motor zdech, a tak jsem hned na startu ztratil. První kolo jsem jel na úrovni Dredatýho -6.-7. místo, jenže tihle kluci vyježděný do zatáček téměř nebrzději ( Dredař, Adamec, Mužák, Kebl, Záveský, Plesar a další) ,a tak se mi po prvním kole vzdálil a já se propadl na 8. místo, kde jsem ve 2. a 3. kole sváděl rovnocenný souboj s Milošem Prouzou, chvíli vedl on, chvíli za provaz táhl já. Ve 2. kole mi ujel v serpentýnách ve Vesci - asi o 50 metrů, na eurostezce a do stoupání na Kostelec jsem ho dohnal. Ve 3. kole mezi Kostelcem a Chyjicemi jsem jel asi 20m před ním a přišlo na pravotočivou zatáčku, kde bylo nutné velmi zpomalit , už jsem to nedobrzdil, projel škarpou, zaoral to tam a Miloš Prouza mě předjel, než jsem se vrátil na silnici, byl 40m přede mnou, z kopce k panelce jsem ho dojel na vzdálenost 15m a přišla zatáčka a vjezd na panelku. Chtěl jsem podřadit, jenže nešlo to. Povolil se mi šroubek držící řadící automat, a tak jsem musel chtě něchtě zastavit, Prouza už byl v cíli 3. kola. Strávil jsem tam asi minutu, a za mnou už se objevili poslední 2 závodníci speciálů, motor jsem natočil, zařadil a vedl s nimi souboj, po chvíli jsem byl na čele týhle chvostové skupinky a po zbytek závodu tam zůstal.

Hlavně že jsem dojel celej a motor šlapal, byla to zkouška 39 km ostrý palby. Během závodu jsem jel v maximu '' jen'' 100,2 km/h, což bylo mé první pokoření stovky na tomto stroji. Na to že to ostatním jezdí až o 20 km/h více je mnohé co zlepšovat. Ve třídě speciálů jelo 13 závodníků, z toho 2 nedojeli díky poruše strojů. Přesné výsledky ZDE

Před námi jsou závod Mlékojedy které obsahují jízdu po nezpevněném povrchu. Také dosavadní závody a zrušení žazení na kyvné vidlici ukázaly, že je potřeba předělat výfuk,zvednout ho výše, neboť je přichycený příliš nízko a nedovoluje stroj dokonale naklopit v levotočivé zatáčce.

4.8.2012 Fichtl cup - MLÉKOJEDSKÁ (ŠE)PADESÁTKA

Dlouhé roky se téměř místní závod jezdil vždy na crossovém závodišti ať již u Labe nebo u pískovny Tišice. Poslední dva roky se Padesátka nekonala a letos dostali organizátoři opět chuť uspořádat tradiční poježdění, avšak už ne ve stylu čistě motocrossovém, pro tentokrát se závodilo přes vesnici a kousek podél Labe, na přiložené mapce je znázorněna trať závodu. Již v pátek večer byl sraz místních a také členů Neratovického motoclubu FULL OF ENERGY a začalo se s přípravami - sudy, stan, trať. Start závodu byl vypsán na 13 hodin, náš tým se objevil na místě již po půl desáté dopoledne. Ve speciálech startovalo 12 jezdců a v originálech 20 jezdců. Motorkáři z FOE byli postaveni podél trati a každý z nich měl na starost bezpečnost a kontrolu svého vytyčeného úseku, kde v případě nehody jezdce začal oznamovat daným praporkem dalším jezdcům, jak se mají zachovat - zastavit či jen zpomalit.

Proběhla rozprava a ve 13 hodin se ostře startovalo a časový limit 60 minut začal odkapávat. Startovalo se během z parku na druhou stranu silnice, kde stály opřené stroje. Podařilo se mi odstartovat a vyjet z chumlu jako 3. a po prvním kole, jsem byl na 4. pozici. Trasa závodu vedla z větší části po asfaltu, část se jela na štěrku, DíráCH, blátě, písku, štěrku, a hlíně v řadě neposlední trávou, něktěří skončili i ve vodě v Labi - povrchu odpovídal stav motocyklu po dojetí do cíle. Na strase nebylo o pády nouze, také jsem 3krát sesednul nechtěně ze stroje na zem a nespočetněkrát jsem se dostal do nekontrolovatelného smyku hlavně v lese na mokré hlíně s dírama a po výjezdech z bláta na asfalt, ono se silničníma gumama do bláta....zhruba v půlce závodu jsem se dostal na první pozici a vydržel tam zhruba 7 kol. 10 minut před koncem mě potkal pád a soupeři jeli dále, ztratil jsem pár vteřin, ale jejich náskok postupně narůstal, neboť originály jely společně se speciály, a tak se stávalo, že pomalé originály brzdily cestu, a když se jich tam sešlo 5 najednou, nedalo se nikde předjet a muselo se počkat až na vhodnou chvíli. Zkrátka dojel jsem do cíle na třetí pozici a pro letošek to byl prozatím nejpekelnější závod, kde se opravdu závodilo kolo na kolo. Motor vydržel šlapat celých 60 minut v plný palbě, kmitáním na dírách a po pádu se ulomil držák výfuku, jako pojistku jsme ho před závodem přivázali ocelovým drátem, jakobychom věděli proč. Maximální rychlost s krátkým převodem dosažená v Mlékojedech byla 80 km/h.

více fotek zde

Veterán dech Hovorčovice 1.9.2012, aneb hned 2x vydařený podnik

Závod v Hovorčovicích je v plánu týden po motosrazu v Lužanech, na závodní stroj jsem od Mlékojed nesáhl a na Hovorčovice smějí jen stroje v původním stavu. Co s tím a jak z toho vybruslit? Napsal jsem kámošovi do Kel Záb(m)oří, kámošovi, který sedlá vínovou Jawu 05. Svého prvního fichtla J21 jsem mu tehdy pojízdného a plně funkčního prodal i s papírama, papíry použil na své moto a mého pincka zaparkoval za plot pod balkón, a tak začal pomalu, ale jistě chátrat, pokud mu odešel nějaký díl, nebo píchl kolo, nebylo pro něj nic snazšího než zajít pod balkón a příslušný díl odmontovat, nač by lepil píchlou duši, na to nemá čas, ani chuť, potřebuje jezdit, tomuto přístupu odpovídá stav motocyklu. Odepsal mi, že mi ho rád půjčí, jenže od Lužan jsem v posteli s virózou, a tak jsem vyslal s válníkem Ondru. Půlka věcí na tom chybí, tak si sežeň a zbytek dodělej doma, byl jsem za to rád, že mám možnost na čem jet. Ve středu jsem si pionýra přivezl od Ondry v kufru naležáka, ono to totiž nemá na čem stát a spíš než motocykl je to hromada šrotu, ale co, chceme přeci závodit se strojem v původním stavu, tak proč to neopravit, alespoň funkčně.

Nakonec to dopadlo nejlépe jak mohlo, dohodil jsem sudem nejdále a do cíle po pár divokých pádech a očima řízených slidech na blátě na trati jako první dovezl sebe i stroj.

dalši zajímavé fotky z akce zde

8.9.2012 SOCIALISTIK DRAGSTER KATUSICE

1. místo ve třídě 50 Speciál,

největší konkurent, vahou lehký, soupeřem těžký, turnovský Honza Drbohlav z VŠ, kde jezdí v kategorii RS

časy zde, fotky tudy

EVO III - SEZONA 2013

''aneb znovu, lépe a trochu jinou cestou''

Varianta A: podařilo se mi sehnat nový rám, Super přední i zadní tlumiče z Mosquita a také zadní kyvnou vidlici, kotouč na předek, ale po všemožném rozmýšlení a nejdivočejších představách jsem se po domluvě s Ondrou rozhodl, že oba pojedeme kategorii RS, tedy alespoň na závodech Venkovského šampionáru Jawa 50.

''RS - SPECIÁL''

origo rám s vylepšenou původní přední vidlicí aneb JAWA 23 Mustang RS - Speciál

fotografie níže byla pořízena z pístu, s kterým jsme zajížděli RS válec, praskl, válec to přežil a je připravený na další kilometry

Podzim a nadcházející zima se nese ve znamení rozprodávání závodních dílů všemožně po republice, po novém roce se začnou shánět a upravovat nové díly podle pravidel RS. První únorovou sobotu se setkáme na místní burze ve Zloníně, kde doufám seženu chassis.

26.1.2013 Výhled na novou sezónu 2013

Protože se věci neustále vyvýjejí, tak je nutné některým věcem dát přednost před jinými. V tomto případě musí udělat pionýr malý krok zpět. Protože se mi nedostává času pracovat na vývoji pionýru, vypadá to tak, že se klube možnost, že nakonec postavím ORIGINÁL a bude po srandě.

Z pohledu financí a času je to nejpřijatelnější cesta, kterou se nyní mohu vydat. Zatím se jedná jen o první myšlenky, kterou cestou se letos ubírat. Na druhou stranu již na podzim jsem slíbil, že se vydám cestou RS, a tak Ondra na mě celou zimu v garáži vyvíjí svou novou zbraň. Výhled je ten, že mám připravené některé vybavení z loňského speciálu, vedle něj je RS válec, a v garáži v bednách podřimuje rozložený originální motor. Vlastně už moc věcí na pionýra doma nemám, takže budu se muset porozhlídnout po burze a internetu. Pokud se letos vydáme na závody Venskovského šampionátu, nejspíše pojedu kategorii Originál nebo RS, pro třídu speciál nemám dostatečný kredit. A v čem pojedu na ostatních závodech? Je to otevřené a teď v lednu ještě nejsem schopen říct jak co půjde nebo pojede. Možná, že nejlepší bude vydat se cestou originálu než ušít motorku rychlou jehlou... uvidíme, kam nás vítr zavane.

Na velikonoční pondělí 1.4.2013 v jednu odpoledne

náhle někdo zazvonil, myslel jsem si, že je to další z pozdních koledníčků, co vychrupovali a teď teprv vyráží s klackama ven do ulic ale zmýlil jsem se. Holky pohledem z okna změřily situaci a říkaly, že je to pro mě. Byl tam jeden známej tady od nás z Kojetic, že ať jdu dolů, mával na mě. U vrátek na mě vychrlil, že dělají doma pořádek a před očima mi přistál ajfoun s fotkou mustoše, doslova vořezplecha. Že prej, jestli bych ho nechtěl, řikám tvl já už nezávodim, ale jakmile řekl, že může být můj jen za odvoz, nebo půjde do šrotu, hlavou mi hned proběhly myšlenky a plány, které jsem spřádal přes zimu, a tak řikám paráda, beru ho. Odvezl jsem si ho na káře a dal mu aspoň na cigára, obě strany byly velice spokojeny. Postavil jsem fíka do domečku, kde zatím bude nadále odpočívat, než na něj příjde řada a najde se vhodný čas.

Jakým směrem se bude ubírat nová evoluce pionýra?

Co vím jistě už teď, v motoru vostane vše originál. Chci ho zprovoznit, papíry na to mám, a když to vyjde vyrazil bych rád i na závody. Kromě originálu mám ale zalubem s tímto fíkem ještě jeden, jinde nevídanej, plán. Více se možná dozvíte v budoucnu, během roku.

Jawa 50 - Mustang 23 - Stadion S11

AANETdružstvo, Bazar knih

Uhoľné sklady lacné uhlie

Macháčková M - DRŽÁKY